Documento Sin título

Historie K. u. k. Infanterie-Regiment Nr. 21 "Graf von Abensperg und Traun"
Čáslavský řadový pěší pluk č. 21 nesoucí jméno jeho tradičního majitele polního maršála Otto Ferdinanda hraběte z Abensbergu a Traunu vznikl v roce 1733 a na dlouhý čas se staly jeho posádkovými městy Kutná Hora a Čáslav. Později byly jeho odloučené prapory posádkou v Sarajevu, Trebinji a Brcku. V prusko-rakouské válce v roce 1866 se tento český pluk zapojil do obranných bojů v několika střetnutích a jeho nasazení vyvrcholilo v bitvě u Hradce Králové.

 Identifikace pluku:
Barva plukovních výložek: meergrün (mořská zelená)
Barva knoflíků na stejnokroji: zlatá

 Nasazení Infanterie-Regiment Nr. 21 během prusko-rakouské války roku 1866:
Bitva u České Skalice - 27. červen r.1866
Bitva u Tovačova a Dubu nad Moravou - 15. červenec r.1866
Bitva u Hradce Králové - 3. červenec r.1866

 Bitva u České Skalice
V časných ranních hodinách 28. června r.1866, po prohrané bitvě u Náchoda (27. června), vystřídal VIII. armádní sbor arcivévody Leopolda jednotky VI. armádní sboru na výšinách nad řekou Úpou u České Skalice a zpevnil tak obranné pozice mezi nádražím a obcí Zlíč. I přes výslovný rozkaz vrchního velitele rakouské Severní armády polního zbrojmistra Ludvíka von Benedeka, aby se VIII. sbor stáhl z nevýhodného postavení, zaútočil v dopoledních hodinách arcivévoda Leopold jedním praporem 75. pěšího pluku proti nastupujícím formacím pruského V. armádního sboru generála pěchoty Karla von Steinmetze. Ani podpora brigády generálmajora Gustava Fragnera, který vyslal 5. myslivecký prapor přímo proti bažantnici Dubno a železničnímu náspu vedoucímu z České Skalice na Starkoč, nezvrátila situaci v rakouský prospěch.
Generál Fragner následně vyslal na podporu myslivců i 15. a 77. pěší pluk spolu s brigádní dělostřeleckou brigádu. Přestože se pěší brigáda probojovala přes dubenskou bažantnici k železničnímu náspu, byla úplně rozprášena a padl také její velitel. Zbytky rakouských jednotek začaly ustupovat. Arcivévoda Leopold vyslal okolo poledne do protiútoku brigádu plukovníka Leopolda Kreysserna ( pěší pluk č. 21, 32. a 24. prapor polních myslivců). Na čele postupuje čáslavský 21. pěší pluk a za ním 32. pěší pluk. V ohybu trati se oba pluky dostávají do křížové palby a jsou rozdrceny. I zde umírá velitel brigády. Celkové ztráty 21. pěší pluku činily 46 důstojníků a 1047 mužů, 32. pěší pluk přišel o 25 důstojníků a 660 mužů.

 Nechme citovat strohé svědectví z válečného deníku:
Čáslavský pěší pluk č. 21 postupoval se svými 3 prapory přímo proti náspu železniční trati Josefov - Malé Svatoňovice ve směru na les Dubno. Od Klen do těchto míst mířil pruský královský granátnický pluk č. 7, vestfálský střelecký pluk č. 37 (17. brigáda generálmajora Ollecha a 18. brigáda generálmajora Horna, obě z V. armádního sboru) a slezský střelecký pluk č. 38 (22. brigáda generálmajora Hoffmanna z VI. armádního sboru). Ve druhém sledu následoval pěší pluk č. 32 s I. a II. praporem. Všech pět pěších praporů bylo za krvavých ztrát na obou stranách odraženo mohutným protiútokem Prusů.

Ve 14 hodin dorazily na bojiště od Náchoda hlavní síly pruského V. armádního sboru. Arcivévoda Leopold vydává chvatně rozkaz k ústupu. První odchází brigáda generálmajora Schulze (pěší pluky č. 8, 74 a 31. prapor polních myslivců), za ní zbytky obou zdecimovaných brigád. Ústup kryje v prostoru nádraží 31. prapor polních myslivců společně s praporem 36. pěšího pluku a praporem 75. pěšího pluku, vyslanými z Josefovské pevnosti. Na výšině Na hradě jsou to 5. a 24. prapor myslivců. Nádraží padlo okolo 15. hodiny, pouliční boje však pokračovaly. Ústup přes město a přes rozvodněnou Úpu probíhal ve všeobecném zmatku. Přesto se podařilo všechny brigády zformovat v prostoru Velkého Třebešova a Kaloňova. Během dvouhodinové bitvy ztratil rakouský VIII. armádní sbor na 205 důstojníků, 5 372 mužů a 197 koní. Ztráty Prusů činily cca 62 důstojníků, 1 300 mužů a 26 koní.

 Bitva u Hradce Králové
Čáslavský řadový pěší pluk č. 21 ,,Reischach" se v tomto vrcholném střetnutí obou protivníků zapojil svým II. pěším praporem do krvavých bojů o les Svíb. Organizačně byl pluk začleněn do brigády genmjr. Wöbera spolu s praporem polních myslivců č.24, řadovým pěším plukem č. 32 a dělostřeleckou baterií č.4/IX. Brigáda byla součástí VIII. armádního sboru genmjr. Webera.
Boj o Oboru, jak se tehdy Svíbu říkalo, započal 3. červenec r.1866 kolem deváté hodiny ranní střetnutím obou předvojů a vyvrcholil po jedenácté hodině útokem brigád Poeckh, Saffran a Wűrttemberg. Pěší pluk č. 21 byl jako celek ještě značně pocuchán po krvavých útocích u České Skalice a v bitvě u Sadové plnil funkci předsunuté stráže.
Z hlídky navracející se II. pěší prapor mjr. Karla Fischera von See se do boje o Svíb zapojil v rámci Poeckhovy pěší brigády z IV. sboru genmjr. Mollinaryho, formující se v okolí Čistěvsi. Z předsunuté stráže se tento prapor vracel spolu s I. praporem řadového pěšího pluku č.32 marně hledajíce svůj VIII. sbor, který mezitím odtáhl k Rosnicím. Oba prapory se přidaly k pěší brigádě plk. Poeckha a okolo půl desáté se s částmi brigády vydaly v linii divizních kolon pochodovým krokem směrem ke Svíbu. Do lesa vnikly oba prapory spolu s řadovým pěším plukem č.51 a 8. praporem polních myslivců. Postup lesem se nejlépe rozvinul na středu a levém křídle, ale v důsledku narůstajících ztrát se vyrovnané řady počaly rozpadat přičemž čelní jednotky zastavily postup. Katastrofa přišla z pravého boku po protiútoku čtyř pruských praporů vedených genmjr. Schwarzhoffem. Účinek tohoto útoku na vyčerpané rakouské jednotky vedl k všeobecnému ústupu ven z lesa přičemž zadní voj tvořil zbytek zdecimovaných jednotek 51. pěšího pluku. Kolem jedenácté hodiny dorazily trosky prvního útočného sledu zpět k Čistěvsi.
Pruské jednotky znovu obsadily celý Svíb. Boj poté pokračoval se zapojením části sil sousedního sboru gen. Thuna-Hohensteina. Po obrovských ztrátách se podařilo vytlačit pruské síly až na samotný severovýchodní okraj lesa a obsadit takřka celý Svíb. Na rakouské straně zasáhlo do boje o tuto lesní parcelu celkem na 43 praporů řadové pěchoty včetně několika praporů polních myslivců, přičemž celkové ztráty rakouského vojska činily deset tisíc mužů. Na pruské straně zasáhlo do boje na 14 praporů pěchoty.

 Bitva u Tovačova a Dubu nad Moravou
Do této bitvy zasáhl čáslavský řadový pěší pluk č. 21 jen okrajově. Ve 4 hodiny ráno dne 15. července r.1866 opustil Olomouckou pevnost celý rakouský VIII. armádní sbor. Jeho boční záštitu tvořila Wöberova brigáda - pěší pluky č. 21, 32 a prapor polních myslivců č. 24. Síly nepřítele - pruská brigáda generálmajora Malotkiho (pěší pluky č. 4, 44) se v té době pohybovala v prostoru Konice a Prostějova.
Kolem 9.00 hodiny se ocitla Rothkirchova brigáda z VIII. armádního sboru v prostoru mezi Dubem nad Moravou a Tovačovem osamocena. Genmj. Malotki soustředil své pruské pluky u Tovarova a z chodu zaútočil. Stalo se tak i proto, že rakouská boční záštita se zdržela delším odpočinkem v Dubanech. Rothkirch operace nepřítele po své pravé straně považoval za pohyb rakouské záštity a svá vojska pozdě zapojil do boje. V boji se ocitly též prapory od 71. pěšího pluku velkovévody Toskánského pod velením podplukovníka Šejnohy a majora Karwinského. Boj se pak soustředil u lesa Bažantnice. Přesila Prusů donutila Rakušany k ústupu. Nepomohl ani protiútok rakouského pěšího pluku č. 25 barona Mamuly. Při něm padl velitel pluku plukovník Alois Prokop von Kunsti. Útok se stal osudným i pro pplk. Šejnohu a mj. Karwinského od 71 pěšího pluku. Z pruské strany zůstal na bojišti velitel pruského fizilírského praporu major Eduard von Behr od 44. pěšího pluku.
Novou rakouskou obranu nyní tvořily dělostřelecké baterie u Věrovan a též baterie na pravém rakouském křídle, které však byly napadeny čtyřmi eskadronami pruských kyrysníků, kteří nepozorovaně překročili rozvodněnou říčku Blatu. Jen polovině děl se podařilo uniknout. Většina obsluhy i ochrany děl byla zmasakrována nebo zajata. Do této bitvy byla částečně zapojena i Rothova a Wöberova brigáda (pěší pluk č.21).
Bitva u Tovačova a Dubu nad Moravou skončila po 11 hodině, ale ještě do 14 hodiny probíhal dělostřelecký souboj. Rothkirch se svou brigádou a také další dvě rakouské brigády VIII. armádního sboru (Roth a Kirchmayer) přešly u Dubu a Rakodav na druhý břeh Moravy a přes noc tábořily před Přerovem. Brigáda Wöberova se stáhla do Olomouce. Prusové obsadili obce uvolněné od Rakušanů, vč. Tovačovan, pruská průzkumná jízda se dostala až k Přerovu. Rakouské jednotky opustily Přerov 16. 7. v 9 hodin a Prusové vnikli do města ten den kolem 18 hodiny. Rakouský VIII. armádní sbor a saský sbor přišel celkem o 265 mrtvých, 181 pohřešovaných, 399 raněných a 739 zajatých. Prusové ztratili na 306 mužů.

Sepsal: Vladimír Mucha

 

divider

 

Fotogalerie Zborov 1917 - Milovice
Fotogalerie Kerenského ofenzíva 1917 - Nymburk
Fotogalerie Šadrinsk 1915 (2017) - Rusko
Fotogalerie Odhalení pomníku IR.21 - Hudi Log, Slovinsko
Oznámení Kalendář akcí na rok 2017
Fotogalerie Brašov (2016) - Brașov, Rumunsko
Odkazy Informace k chystané knize Dva kamarádi
Fotogalerie Novosibirsk (2016) - Novosibirsk, Rusko
Fotogalerie Karpaty 1914/1915 (2016) - Hostovice, Slovensko
Témata Zdeněk Rumler: Bojovali jste statečně
Oznámení Oficiální změna názvu spolku na KPVH 98
Fotogalerie XII. výroční "Zimní pochod" - Vysoké Mýto a okolí
Video

Prezentační video KPVH 98

Témata

C. a k. pěší pluk 98 ve Velké Válce

Fotogalerie Šadrinsk 1915 (2015) - Rusko
Fotogalerie Innsbruck, Rovereto, Peschiera del Garda 2015
Fotogalerie Karpaty 1915 - Humenné, připravuje se
Témata Uniforma C. a k. pěšáka na počátku Světové války
Fotogalerie Redipuglia-Ravelnik 2013 - Itálie/Slovinsko
Fotogalerie Rosenburg 2013 - Rakousko
Fotogalerie XI. výroční "Zimní pochod" - Sezemice
Fotogalerie Karpaty 1914-15 - Josefov
Fotogalerie Stulecie wymarszu Legionu Śląskiego - Cieszyn
Fotogalerie Vernisáž k výstavě "Velká válka" - Vysoké Mýto
Fotogalerie Moskva 2014 - Rusko
Fotogalerie Gorlice 1915 - Sękowa


© Miroslav Řehák 2015 - 2017